Zadržování dešťovky se vyplatí. Kolik vaše domácnost ušetří?

Dešťová voda vám přinese mnoho užitku, a proto se vyplatí ji střádat. Navíc tím můžete ušetřit i nemálo peněz. Jak můžete dešťovku využít ve svůj prospěch, kolik ušetříte a jakým způsobem ji zadržovat?

 

Ekologické a ekonomické řešení

Dešťová voda je měkká a na rozdíl od vody z kohoutku neobsahuje žádný chlór. Ke všemu nenese tolik soli, která vašim rostlinám na zahradě škodí. Kromě toho ale také uspoříte, a to díky tomu, že můžete dešťovku využívat jako klasickou užitkovou vodu. Tak šetříte vodu z vodovodního systému i svou peněženku.

 

Zadržování dešťové vody je také ekologické. Systémy pro sběr vody, například retenční nádrže, mají za cíl zadržet dešťovou vodu tam, kam spadla. Tak je možné zabránit záplavám. Zároveň vám ale dešťovka pomůže v týdnech sucha. Období sucha se rok od roku prodlužuje a nevyhne se ani našemu podnebnému pásu. Nedostatek vláhy hubí rostliny a půda se přehřívá. Když si ale schováte dešťovou vodu takzvaně do zásoby, pak máte čím zalévat i v této pro flóru nepříznivé době.

 

Kdy je dobré začít vodu zadržovat?

• Když už vám na zahradě nestačí plastové sudy sloužící k zachytávání dešťové vody
• Máte-li obavy, že během letních měsíců, kdy se nejčastěji setkáváme se suchem, nebudete mít čím zalévat zahradu
• Když chcete i v domácnosti splachovat dešťovou vodou, prát prádlo v dešťové vodě, mýt auto nebo se sprchovat dešťovou vodou
• Když potřebujete nutně ušetřit výdaje za stáčenou vodu
• Když chcete žít ekologicky a udržitelně

 

Kolik můžete ušetřit?

Ze statistik Českého statistického úřadu pro rok 2020 vyplývá, že denně každý z nás spotřebuje v průměru 91,1 l vody. Budeme-li brát, že denně spotřebujete například rovných 100 l a žijete v domácnosti s dalšími třemi členy, pak vás může roční odběr vody stát i patnáct tisíc korun. Pokud začnete v domácnosti využívat dešťovou vodu, lze klidně ušetřit až 50 % pitné vody, kterou jinak používáte k praní prádla, splachování, sprchování nebo třeba k mytí vašeho vozu.

 

Dotace Dešťovka – Nová zelená úsporám

A aby toho nebylo málo, díky dotaci Dešťovka, která nově spadá do programu Nová zelená úsporám, je možné ušetřit až 50 % nákladů na pořízení retenční nádrže na vodu.

• Maximální výše dotace na systém využívající akumulovanou vodu na zálivku zahrady činí 55 000 Kč.
• Pokud se chystáte používat dešťovou vodu jako vodu užitkovou a případně také na zálivku, pak můžete dosáhnout až na 65 000 Kč.
• Dále také můžete využívat vyčištěnou odpadní vodu jako užitkovou nebo na zálivku. V tomto případě získáte dotaci 60 000 Kč.
• A pokud byste se rozhodli pořídit si systém se dvěma akumulačními nádržemi, které slouží na vyčištěnou odpadní vodu a dešťovou vodu jako vodu užitkovou nebo na zálivku, ušetříte až 105 000 Kč.

 

Jak vodu zadržovat?

K tomuto účelu využijete retenční nádrže na vodu, existují podzemní i nadzemní. Nadzemní nádrž ale není příliš ideální, protože se v ní voda rychle kazí a v zimě vám zmrzne. Tyto nádrže se vyrábějí z nejrůznějších materiálů.

Plastová retenční nádrž

• Monolitická – je zhotovená jen z jednoho kusu plastu
• Svařovaná – protože je nádrž svařovaná, často praská, a proto je dobré ji obetonovat
• Samonosná – rychle se instaluje, ale vhodná je hlavně do klasického podloží s obsahem kamenů a kamínků a bez přítomnosti vody
• Dvouplášťová – je konstruovaná tak, aby se dala realizovat i tam, kde se vyskytuje spodní voda a kde je jílovité nebo písčité podloží

 

Betonová retenční nádrž na vodu

Betonová nádrž na vodu vám vydrží spoustu let, mnohem déle než plastová. Navíc není těžké ji zhotovit (většinou se o to postará dodavatel, od něhož si retenční betonovou nádrž objednáte), a ještě si můžete vybrat i vhodnou velikost. V neposlední řadě je voda v betonové nádrži kvalitnější než ta, kterou uchováváte v plastových nádobách nebo v nadzemních nádržích.

 

Sklolaminátová nádrž na vodu

Tyto nádrže jsou relativně lehké, pružné a odolné. Bohužel mají tendenci praskat.

 

A co sudy a barely?

Teoreticky vám ke sběru dešťové vody stačí i barel nebo sud, jehož objem se na českém trhu obvykle pohybuje mezi 50 až 500 l. Ale jak jsme zmínili výše, nejsou pro zadržování vody úplně vhodné, a to nejen proto, že se voda rychle kazí, ale také je zapotřebí na sud instalovat jemnou ochrannou síť, která zabraňuje znečištění vody jemnými částicemi a vším, co se kolem sudu nebo barelu pohybuje. Otevřený sud zároveň představuje riziko pro drobné ptactvo a jiné živočichy, kteří na vaší zahradě žijí. Mohou do sudu snadno spadnout a utopit se. Dešťová voda by se také neměla v nadzemní nádobě skladovat moc dlouho. Je zapotřebí, aby byla umístěna ve stínu a při stabilní teplotě, jež nepřesahuje 16 °C. V parném létě ale jen stěží takové teploty docílíte. Seznamte se se všemi nevýhodami, které obyčejný sud má, a naopak i se všemi výhodami, jež s sebou přinášejí betonové nádrže na vodu.

 

Kolik vody jste schopni zadržet?

Ptáte se, kolik dešťové vody vůbec můžete nasbírat? To se liší hlavně podle kraje, v němž bydlíte. Obvykle se srážky během roku pohybují mezi 0,5 až 0,75 metry. Dle Českého hydrometeorologického ústavu napadlo v roce 2021 v:

• Praze a Středočeském kraji 683 mm srážek
• Jihočeském kraji 701 mm srážek
• Plzeňském kraji 729 mm srážek
• Karlovarském kraji 772 mm srážek
• Ústeckém kraji 655 mm srážek
• Libereckém kraji 850 mm srážek
• Královehradeckém kraji 689 mm srážek
• Pardubickém kraji 675 mm srážek
• Na Vysočině 653 mm srážek
• Jihomoravském kraji 566 mm srážek
• Olomouckém kraji 667 mm srážek
• Zlínském kraji 701 mm srážek
• Moravskoslezském kraji 776 mm srážek

Z toho vyplývá, že nejvíce srážek během roku napadne v Moravskoslezském, Zlínském, Jihočeském a také Plzeňském a Karlovarském kraji.

 

Na velikosti nádrže záleží

Vše ale posbírat pochopitelně nemůžete. Záleží na tom, jak velkou nádrž na vodu si pořídíte i na velikosti střechy, z níž je srážková voda odváděna do nádrže. Budeme-li vycházet z toho, že v místě, kde bydlíte, napadne zhruba 0,5 m srážek a plocha vaší střechy činí 100 m², pak úhrn srážek dosahuje 50 m³. Tomuto objemu následně přizpůsobíte i velikost nádrže.

 

Pojďme si uvést příklad z praxe:

 

Vycházíme ze vzorce:

 

Plocha střechy v m² × srážky v mm za rok / 365 dnů x 21 (3 týdny × 7 dní)

 

Pokud u vás napadne 500 mm srážek na 1 m² a plocha střechy činní 100 m², výpočet je následující:

 

100 × 550 / 365 x 21

55 000 / 365 = 151 (objem zachycené vody v jednom dni)

151 x 21 = 3171 l

3171 l = 3,171 m³

 

Z výpočtu vyplývá, že potřebujete retenční nádrž o velikosti 4 m³ čili 4 kubíky.

 

U nás seženete retenční betonovou nádrž od velikosti 2 m³ s cenou od 12 500 Kč. Usazení nádrže do výkopu je zdarma.